O škole

Zřizovatel:  obec Týnec

IČO:           65804228

Adresa:      Školní 221, 691 54  Týnec

Mobil:        722928868

E-mail:        svitilovadana@seznam.cz

 

Ředitelka: Mgr. Svítilová Dana, tel.: 777 175 148

Zástupce ředitelkyCabalová Lenka

 

Třídní učitelky základní školy:

1. ročník: Mgr. Straková Martina, tel.: 773 077 373    

2. a 3. ročník: Mgr. Uhrová Jana, tel.: 724 833 790 

4. a 5. ročník: Mgr. Bothová Iva, tel.: 777 218 300

 

Asistent pedagoga

Liptáková Kateřina

Zálešák Lukáš

Vychovatelky Školní družiny

Zálešáková Lucie

Liptáková Kateřina, tel.: 603 388 248

 

Učitelky Mateřské školy:

Cabalová Lenka

Kalužíková Zuzana

Zálešáková Lucie

Tel.: 722 930 595

 

Školní poradenské pracoviště: Mgr. Dana Svítilová

Metodik prevence a speciální pedagog: Mgr. Dana Svítilová

tel.: 777 175 148

 

 Školní jídelna:

 Vedoucí školní jídelny a sekretářka školy: Pretóryová Věra

 Hlavní kuchařkaHesová Hana            

 Pomocná kuchařka: Krupicová Renata   

Tel.: 731 333 420

 

 Školnice: Novotná Zdeňka

 Údržbář:  Helešic Luděk

 

Současná škola v Týnci

V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmy alternativní, moderní, reformní škola a nové metody, postupy a formy práce s dětmi.  Tuto rozmanitou škálu přístupů ke vzdělávání lidé často spojují v jeden termín „škola hrou“. Dnes již prakticky nenajdeme školu, kde by se žáci nesetkali s hravými způsoby práce. Nenechme se mýlit! Nestačí zařadit do vyučování sem tam nějakou hru a myslet si, že to musí dětem stačit. Je potřeba změnit přístup, myšlení a vytvořit pro to vhodné podmínky. Jde o dlouhou a náročnou cestu, která má smysl.

 

Jakékoli vznešené  řeči o reformní pedagogice jsou zbytečné, pokud  se nesetkáme s porozuměním,  zájmem  a  ochotou cokoli měnit.

 

Jednou z alternativ (u nás opomíjených), je právě prostředí málotřídní školy, které v mnoha ohledech splňuje požadavky na moderní vyučování. V řadě zemí tento typ škol prožívá renesanci a těší se velké oblibě.

 

Cílem učitele v současné škole by mělo být rozvíjení těch typů inteligence, které dítě má, nikoli nátlak ve směru, kde dítěti chybí. Pak může dítě přijít i o to, co má.

-          neznamená to, že bychom měli u dítěte podporovat jednostrannost, předem si jej zaškatulkovat a nabízet mu pouze ty typy činností, o kterých se domníváme, že odpovídají jeho silným stránkám

-          úkolem základního vzdělávání je nechat pro dítě otevřené všechny cesty a předčasně některé z nich neuzavírat a umožnit dítěti získat pozitivní zkušenosti s institucionalizovanou výchovou a vzděláváním a nastarovat jej k celoživotnímu vzdělávání, umožnit dětem volbu z rozmanitých činností

-          činnosti, které dětem nabízíme, odrážejí různé typy inteligencí (schopností) a umožňují jim pracovat podle jejich dominantního učebního stylu

-          prostředí, v němž se děti cítí oceňované a sebejisté, je pak vybídne i k činnostem, které by si zpočátku nevybraly, třeba proto, že se jim zdály                  obtížné

-          není nutné, abychom dokázali dětem předvést všechny činnosti, ale abychom jim zajistili podmínky (materiály, pomůcky, prostředí)

-          připraveným prostředím nepřímo řídíme a ovlivňujeme jejich učení

-          samotnou realizaci necháváme na dětech, ustupujeme do pozadí a fungujeme v roli pozorovatele a pomocníka

-          je-li nabídka aktivit pestrá a odpovídá-li svým zaměřením celé paletě schopností, pak je zajištěna jedna ze základních podmínek individualizace

 

Takto připravené činnosti umožňují dětem:

-          vybrat si aktivitu, která odpovídá jejich schopnostem a zájmům

-          zažít úspěch

-          pracovat svým vlastním tempem a uplatnit vlastní styl při řešení problémů

-          pracovat samostatně, rozhodovat se, být zodpovědný za svoji práci

-          spolupracovat ve skupině a osvojovat si tak sociální dovednosti

 

Jinak se v malotřídních školách ani pracovat nedá,čímž vlastně svojí podstatou naplňují zásady nového,evropského vzdělávacího systému.

 

V pojetí ideologie marxismu-leninismu byla funkce školy chápána jako příprava na život, práci a obranu socialistické společnosti.. Vědecký názor byl v souladu s ideologií,tudíž se vzdělávání stalo problematické pro rodiče dětí, kteří nebyli k politickému systému loajální.

 

Kurikulum se tak stalo uniformní.Základem kurikula jako odpovědi na otázku, co se mají žáci učit, byla encyklopedická koncepce s vypracovanými izolovanými obsahy pro jednotlivé vyučovací předměty. Náplň předmětů činily teoretické až detailní a izolované poznatky s minimální využitelností v praxi. Výuka v takto utvářeném klimatu školy vedla k formálnosti a stereotypně se opakující činnosti žáky edostatečně motivovaly, cožvedlo k průměrnosti Děti totalitního režimu žijící v autoritativní podřízenosti získávaly velké množství poznatků a informací, ale se značnými obtížemi pak tyto pojmy chápaly.

 

Ukolem základního vzdělávání dnes je vybavit žáky kompetencemi a učit je poznávat smysl získávání vědomostí, dovedností, zkušeností a vybudovat vztah k učení, dokázat rozlišit pokrok a reflektovat jejich dosavadní dovednosti. Je potřeba naučit žáky  plánovat, kriticky hodnotit výsledky svého učení a o svých výsledcích se nebát otevřeně hovořit. Přitom je důležité, aby se naučili experimentovat, porovnávat, posuzovat,vyhledávat informace, využívat logické a empirické postupy, kriticky myslet a dokázali obhájit svá tvrzení.Základ úspěchu začleňování se do společnosti spočívá ve vytváření společenství v užším kruhu, čímž je myšlena spolupráce žáků v malých skupinách a to jim právě nabízí  malotřídní uspořádání škol.

 

Individualizace ve výchově a vzdělávání čili podstata celé práce v malotřídním uspořádání je

-          způsob diferenciace výuky, při níž se zachovávají heterogenní třídy dětí jako základní sociální jednotka a provádí se diferenciace vnitřní, obsahová i metodická, respektující individuální zvláštnosti dětí

-          způsob výuky, při němž podporujeme společné vzdělávání dětí s rozdílnou úrovní schopností, nerozdělujeme žáky do studijních a praktických tříd, aby se nám lépe pracovalo, ale umožníme jim vzdělávat se společně – rozdíly mezi dětmi respektujeme, reagujeme na ně při plánování, realizaci a hodnocení výchovně vzdělávací práce

 

V teoretické rovině s myšlenkou individualizace - v naší republice obecně - ve vzdělávacím procesu souhlasíme, ale otázkou zůstává, jak individualizaci zvládnout v každodenní praxi školního vyučování na škole úplné,se třídami homogenními- o počtech žáků cca 30 hlaviček na třídu ? Malotřídka na bázi individualizace pracuje ze své podstaty….

 

V naší málotřídce při promyšlené organizaci a s využitím efektivních metod  a forem práce lze žákům poskytnout plnohodnotné až nadstardantní vzdělání.  Velkou  roli zde hraje fakt, že v našich třídách bývá zpravidla menší počet žáků . Učitel jim tak  může věnovat značnou individuální péči.  Žáci mají větší možnost  projevit se, což na velkých školách prakticky realizovat nelze. Proto jsou u nás velice dobré výsledky u dětí s vývojovými poruchami učení. Rovněž se tyto poruchy v menším kolektivu snáze projeví, odhalí a není nutno přeřazovat tyto děti do zvláštních škol.

 

  Menší počet dětí u nás umožňuje každodenní kontakt s učitelem, žáci se znají navzájem, znají všechny zaměstnance školy, může zde fungovat lepší spolupráce  s rodiči dětí.

 

Žáci mají možnost  vzájemně spolupracovat, učit se jeden od druhého, zejména mladší od starších, mají prostor k tomu si pomáhat, tolerovat se. Vztahy mezi žáky malotřídních škol bývají otevřené a pevné, trvají často celý život.  Kázeňské problémy se zde prakticky nevyskytují.

 

Dítě má možnost vyrůstat v klidném, pohodovém prostředí malé školy, nikoli ve velkém kolosu, kde na něho, často již od útlého věku, působí řada negativních jevů včetně návykových látek, drog a šikany.

 

Zanedbatelný není ani fakt, že žáci nejsou stresováni brzkým ranním stáváním a dojížděním autobusem.

 

Z výzkumů vyplývá, že žáci málotřídních škol mají srovnatelné vzdělávací výsledky se žáky velkých městských škol a v rozvoji osobnostních vlastností je většinou předčí.

 

V současné době má každý rodič právo vybrat dítěti školu dle vlastního uvážení. Tak dochází k tomu, že se školy o žáky  „přetahují“ a mnoho , zejména venkovských škol v důsledku nezájmu zaniká .

 

 Rušení venkovských škol má ještě jeden neblahý následek - vylidnění venkova. S tím souvisí růst sociálních problémů ve městech, zostření nedostatku bydlení  a  růst nezaměstnanosti. Je vůbec možné, že když bude  dítě trávit většinu času mimo domov, v jiném městě, bude se učit o jiné obci a jejich tradicích, získá ke své rodné obci vztah ??

 

 Motto: "Dětská mysl není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, jež se má roznítit.“

 

                                                                                                                J. A. Komenský

 

Škola má v tomto směru jedinečnou šanci jak dítěti pomoci. Odhalit jeho dispozice, rozvíjet jeho vlastnosti Vzbudit zájem o vzdělávání, rozšířit jeho obzory. Nedílnou součástí je také mimoškolní výchova. V naší škole pracuje školní družina a řada kroužků. Děti mají možnost poradit se s úkoly i ve školní družině. Paní učitelky pomáhají dětem individuálně, např. v odpoledních hodinách.

Orientujeme se na žáka, respektujeme jeho osobní maximum a individuální potřeby.

 

Chceme, aby se žáci cítili v naší škole dobře, aby věděli, že v dospělých mají vždy oporu, aby věděli, že se nejen mohou, ale mají ptát, mají-li nějakou nejistotu nebo potřebu.

 

Našim cílem je žák komunikativně zdatný, tvořivý, schopný přiměřeného sebehodnocení, přiměřeně samostatný v přístupu k učení, který si je vědom své zodpovědnosti za své školní výsledky a své jednání, žák schopný přiměřené empatie a řešení konfliktů věku odpovídajícím způsobem, žák zdravě sebevědomý, vybavený vším potřebným pro jeho další vzdělávání. Přejeme si, aby tradičně naši žáci obstáli v konkurenci u zkoušek na osmiletá gymnázia a aby se úspěšně zařadili v okolních školách

 

Vycházíme z obecných vzdělávacích cílů Rámcového programu. Chceme naučit děti vážit si přírody, umět využívat její hodnoty. Vést žáky k tomu, aby znali naši historii i historii ostatních evropských zemí. Směřovat žáky ke vzájemné spolupráci mezi sebou, pomoci slabším.Zavádíme efektivní metody výuky , posilujeme výuku cizích jazyků a počítačovou gramotnost.

 

Učíme děti poznávat naši zem , tradice a kulturu i v mimoškolní výchově. Vycházíme vstříc zaměstnaným rodičům a zřídili jsme ranní družinu .Během podzimních prázdnin  se účastnili Drakiády v Rastislavově městě-v Mikulčicích Na Valech .Během jarních prázdnin plánuje družina pobyt na horách s lyžováním.

 

Mateřská škola má celkem 2 oddělení,z čehož jedno je půldenní s předškoláky.Pro předškoláky organizujeme kurzy bruslení na zimním stadioně v Břeclavě.

Společně školka a škola  pracovaly na Vánočních dílnách,spojených s Mikulášskou nadílkou, které se již na škole stávají tradicí.Společně jsme také rozsvítili Vánoční strom v obci a chystáme se na vánoční jarmark..Dále se  již tradičně scházíme na Velikonočních dílnách a na besídce ke Svátku matek a pokračujeme v tradici školního karnevalu.

 Po vyučování mohou žáci navštěvovat kroužky,které jsou pro ně dle zájmu zřízeny.Je to : přírodovědně-zdravotnický kroužek,hra na flétnu, dyslektick ý kroužek,sportovní kroužek a angličtina.Dále ve škole působí i taneční studio NCOD.Ve školce také pracuje logopedická náprava.

  Naše škola je po celkové vnitřní i vnější rekonstrukci a my děkujeme za podporu a pomoc paní starostce,která nám umožnila moderní podmínky výuky,výchovy i zábavy a samozřejmě zastupitelům obce,kteří náš stánek vzdělanosti podporují.

 

                           Mgr.Dana Svítilová